Nejdražší grafické karty historie: žebříček podle ceny při uvedení

Nejnovější RTX 5090 vypadá jako nejdražší grafika, jakou Nvidia kdy udělala – a přepočtem na koruny to je přes 43 000 Kč za jednu kartu. Ve skutečnosti ale nejde o rekord. Nejdražší spotřebitelské grafiky stály při svém uvedení ještě víc, jen se o nich tolik nemluvilo, protože mířily spíš na profesionály a výzkumníky než na běžné hráče.

Žebříček níž bere oficiální cenu výrobce v dolarech při uvedení na trh (MSRP) a přepočítává ji aktuálním kurzem ČNB. Nejde tedy o to, kolik karty stojí dnes na Alze, ale kolik stály v okamžiku, kdy je výrobce poprvé nabídl.

Žebříček nejdražších grafik podle ceny při uvedení

Přepočet je dnešním kurzem ČNB, ne kurzem z roku uvedení – ukazuje tedy, kolik by ta samá tehdejší cena výrobce znamenala v korunách dnes, ne kolik karta reálně stála v tehdejších korunách.

Na vrcholu žebříčku jsou dvě karty se stejnou cenou. GTX Titan Z z roku 2014 byla dvojice čipů GK110 na jedné desce, cílená na hráče, co chtěli to nejrychlejší bez SLI dvou karet. Nvidia ji oznámila na konferenci GTC 2014. Titan V z roku 2017 šla úplně jiným směrem – jeden masivní čip Volta se 110 teraflopy výkonu, mířený na vědce a výzkumníky v AI, ne na hráče. Nvidia ji odhalila na konferenci NIPS 2017 a hned dala do prodeje ve vlastním e-shopu za stejnou cenu jako Titan Z.

Proč ceny vlajkových grafik rostou

Ještě v polovině 2010 let stála nejdražší spotřebitelská grafika kolem 1000 dolarů. Dnešní vlajková RTX 5090 stojí dvakrát tolik a není to náhoda. Čím dál víc výkonu vlajkových karet jde na věci, které běžný hráč nevyužije – obrovskou VRAM na trénování AI modelů, profesionální vykreslování nebo těžbu kryptoměn v dobách, kdy se to ještě vyplácelo.

Výrobci navíc zjistili, že firmy a profesionálové za nejvýkonnější čip zaplatí mnohem víc než hráč, co si kupuje kartu na hraní. Proto se nejdražší modely postupně přejmenovaly z „pro hráče, co chtějí to nejlepší“ na „pro každého, kdo potřebuje maximální výkon“ – a cena tomu odpovídá.

Kdo si takovou kartu vlastně kupuje

Drtivá většina kupujících nejdražších grafik nejsou hráči. Titan V ani Titan RTX se nikdy netvářily jako herní produkt v pravém slova smyslu – obě karty cílily na vývojáře, vědce a firmy, co potřebují obrovský výkon ve výpočtech s plovoucí desetinou čárkou nebo obrovskou kapacitu paměti. RTX 4090 a RTX 5090 jsou formálně herní karty, ale velkou část poptávky po nich táhnou tvůrci obsahu, lidé trénující menší AI modely doma a profesionálové, co by jinak museli sáhnout po mnohem dražší profesionální řadě.

Pro čistě herní použití se vlajkové karty dávno nevyplácí – rozdíl ve snímkování oproti modelu o třídu níž bývá v jednotkách procent, zatímco rozdíl v ceně je stovky procent.

Souvislost s AI boomem

Zrychlování cen nejvýkonnějších grafik v posledních letech úzce souvisí s nástupem umělé inteligence. Stejná architektura čipu, která pohání hry, se dá použít i na trénování a provoz AI modelů – a firmy jsou ochotné za výpočetní výkon platit řádově víc než hráči. Nvidia proto směřuje čím dál víc kapacity výroby čipů právě do profesionálního a datacentrového segmentu, kde je marže mnohem vyšší.

Pro běžného hráče to v praxi znamená, že vlajkové herní karty se postupně stávají jen „vedlejším produktem“ vývoje pro AI trh – a jejich cena to odráží. Kdo hledá poměr cena/výkon na hraní, vychází dnes mnohem líp s modely o jednu až dvě třídy níž, jako je RTX 5090.

Hledat na Alze